Převody jednotek - jednotky délek

Zeměpis : EVROPSKÁ UNIE pro 5. B a 5. D

Matematika čtvrtek 12.3 - ČTVEREC

 Čj 24/2 - 5/3 

Druhy zájmen

ČJ 14/2

Stupňování přídavných jmen

Některá přídavná jména mohou vyjádřit trojí stupeň vlastnosti. Druhý stupeň tvoříme z prvního stupně pomocí přípon -ejší, -ější, -ší nebo koncovkou -í. Třetí stupeň tvoříme z druhého stupně předponou nej-.

1. stupeň                                            2. stupeň                                   3. stupeň

veselý                                                veselejší                                     nejveselejí

záhadný                                            záhadnější                                 nejzáhadnější

tichý                                                 tišší                                             nejtišší  

Některá přídavná jména tvoří druhý stupeň nepravidelně (mění se kořen slova).

  1. stupeň                                       2. stupeň                                      3. stupeň  

dobrý                                             lepší                                             nejlepší

dlouhý                                           delší                                             nejdelší 

zlý                                                  horší                                             nejhorší

malý                                              menší                                           nejmenší

velký                                              větší                                             největší

Čtení 10/2 a 12/2

Bajka = krátké prozaické nebo veršované vyprávění;

             zvířata, případně věci a rostliny jednají jako lidé;

             kritika lidských vlastností, vztahů mezi lidmi;

             ponaučení (zpravidla v závěru)

nejznámější představitelé: Ezop, Jean de La Fontaine

Přísloví = drobný žánr lidové slovesnosti;

                 obsahem obecně platná lidová moudrost, mravní ponaučení;

                 často charakter dvojverší

ĆJ 4/2 - 13/2

Přídavná jména měkká skloňujeme podle vzoru jarní. V koncovkách přídavných jmen měkkých je vždy měkké -í- (-ími).

V koncovkách přídavných jmen přivlastňovacích píšeme tvrdé -y/-ý; pouze ve tvarech 1. a 5. p. č. mn. r. muž. živ. je koncovka měkké -i a v 7. p. č. mn. všech rodů je koncovka -ými.

ČJ 3/2

ČJ 25/1 - 30/1

Přídavná jména tvrdá

O pravopisu koncovek přídavných jmen tvrdých můžeme ropzhodnout pouze tehdy, známe-li podstatné jméno k němuž náleží.

Rod (případně životnost), číslo a pád přídavného jména se řídí rodem (případně životností), číslem a pádem podstatného jména, např.: hladový lišák, hladoví lišáci.

V koncovkách přídavných jmen tvrdých se píše tvrdé -ý-, např.: stšhovavý pták. Koncovka měkké -í je u přídavných jmen tvrdých pouze ve tvaru 1. a 5. p. č. mn. rodu mužského životného, např.: stěhovaví ptáci.

V 7. p. č. mn. mají tvary  všech rodů přídavných jmen tvrdých koncovku -ými, např.: (se) stěhovavými ptáky, (za) malými myšicemi, (s) vylíhlými kuřátky.

VL (D) - Pracovní list (místo zápisu) 27/1

ČJ 20/1 -24/1

DRUHY PŘÍDAVNÝCH JMEN

Rozlišujeme tři druhy přídavných jmen: tvrdá, měkká a přivlastňovací.

1. Přídavná jména tvrdá mají v 1. p. č. j. tyto koncovky:

• v rodě mužském tvrdé  -Y
• v rodě  ženském -Á;
• v rodě středním -É.

2. Přídavná jména měkká   mají v 1. p. č. j.  všech tří rodů koncovku měkké -Í.

Skloňují se podle vzoru jarní.

3. Přídavná jména přivlastňovací

- přivlastňují jednotlivé určité osobě

- tvoří se z podstatných jmen r. mužského příponou:

•  -ův. -ova, -ovo

a z podstatných jmen r. ženského příponou:

• in, - ina, - ino

ČJ 15/1

Přídavná jména

Přídavná jména (adjektiva) patří do ohebných slovních druhů. Označují vlastnosti podstatných jmen nebo jejich význam blíže určují a zpřesňují - tj. vyjadřují vlastnosti: osob, zvířat, věcí a jevů.

Odpovídají na otázky: Jaký? Který? Čí?

S podstatnými jmény se shodují v pádě, čísle a rodě.

Vl (D) 16/12

Čeští umělci 19. století

• v 19. století se umělci snaží citově povznést člověka

• nový umělecký směr - romantismus

• v dílech se vracejí do minulosti

• v Čechách se romantismus objevuje v první pol. 19. stol, nejsilněji ovlivnil literaturu a hudbu

• spisovatelé obdivovali krásu pohádek a pověstí

• literatura: Karel Hynek Mácha - Máj; Jan Neruda, Božena Němcová, Karel Jaromír Erben - Kytice či Alois Jirásek
  

• malířství: Josef Mánes

• hudba: Bedřich Smetana - Má vlast, Libuše; Antonín Dvořák - Z Nového světa, Rusalka

• sochař: Josef Václav Myslbek - socha sv. Václava

Romantismus v architektuře:

• stavby jsou napodobeninami starých architektonických slohů

• vznikají tedy stavby novogotické, novobarokní, novorenezanční

Češi a Němci

• společné soužití Čechů a Němců na území dnešní ČR již od 13. století

• ze začátku vnímáni jako lidé cizí, mluvící jiným jazykem

• v 15. století v době husitských válek jsou Němci bráni jako nepřátelé

• během 14. a 15. se vedou spory, kdo vlastně první obýval české území

• rok 1848 byl důležitým milníkem a po období společného nadšení přichází rozchod a vzájemné neporozumění

• na českém území  přibližně 2/3 obyvatel české národnosti a 1/3 Němců

Čj - skloňování podstatných jmen 9/12 - 13/1

Podstatná jména - rod mužský

Podstatná jména - rod střední

Podstatná jména - rod ženský

Vl (D) 9/12

Rakousko - Uhersko (dualismus)

- František Josef I. po deseti letech odvolává absolutismus - určité ústupky

• nedochází však k naplnění myšlenky o samostatnosti Čechů

• důležitým představitelem Čechů prosazujících samostatnost je František Palacký

• 1867 rakousko-uherské vyrovnání: z Rakousk. císařství vznikají dvě země ( panovník, armáda a finance mají společné), České země zůstavíjí součástí Rakouska

• dualismu = stát skládající se ze dvou rovnoprávných zemí

školství a kultura:

• svoboda a uvolnění se projevuje kladně ve školství a kultuře

• založen tělovýchov. spolek Sokol - Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem

• povinná školní docházka prodloužena na osm let

• dosavadní německá univerzita byla rozdělena na českou a německou část (1882)

Národní divadlo

• sbírka na stavbu

• 1881 - otevření divadla operou Bedřicha Smetany Libuše

• brzy po otevření zachvátilo divadlo požár

• nová sbírka a r. 1883 je divadlo znovuotevřeno

• architekt: Josef Zítek

• podílela se řada umělců: Vojtěch Hanais (opona), Mikoláš Aleš (malby ve vnitřku budovy), aj.

Čj 9/12

b) ČÍSLO

Většina podstatných jmen má schopnost vyjadřovat a rozlišovat svými tvary číslo jednotné a číslo množné, např. Žák - žáci, škola - školy

Číslo jednotné (singulár) - označuje jednu skutečnost (ten, ta, to)

Číslo množné (plurál) - označuje více skutečností (ti, ty, ta)

Podstatná jména hromadná - mají jen tvar čísla jednotného, i když uznačují více věcí téhož druhu. Čeasto končí na -í, -oví, -stvo, -ctvo (listí, mládež, ptactvo).

Podstatná jména pomnožná - mají jen tvar čísla množného, i když označují pouze jednu věc, např. Ústa, housle, Hradčany.

Podstatná jména látková - mají zpravidla jen tvar čísla jednotného, označují látku bez ohledu na její množství, např. Dřevo, žito, sníh, voda.

c) ROD

- rozlišujeme rod mužský, rod ženský a rod střední

ČJ 6.12

Mluvnické (gramatické) kategorie podstatných jmen

Mluvnické významy podstatných jmen (i jmen ostatních) jsou vyjadřovány mluvnickými kategoriemi pádu, čísla a rodu (příp. životnosti). To znamená, že různými tvary téhož slova vyjadřují vztah slova k jiným slovům ve větě.

PODSTATNÁ JMNÉNA SE SKLOŇUJÍ PODLE VZORŮ JEDNOTLIVÝCH RODŮ PODSTATNÝCH JMEN.

a) PÁD

Podstatná jména vyjadřují svými tvary sedm různých PÁDŮ, na které se ptáme pádovými otázkami. Pády mohou být prosté (bezpředložkové, např. sleduji film) nebo předložkové (např. čekáme na kamaráda). První a pátý pád jsou vždy prosté, šestý pád je vždy předložkový.

Vl (Z) 5/12

Hospodářství a obyvatelstvo Evropy

Evropa je spolu se Severní Amerikou hospodářsky nejvyspělejším světadílem.

Zemědělství a rybolov:

• velká část Evropy má příznivé podmínky pro zemědělství

• plodiny se zde pěstují podle typu podnebí a úrodnosti půdy

• nejvíce: pšenice, ječmen, kukuřice, brambory, réva vinná a řepka olejka

• v přímořských státech je rozšířen rybolov

Průmysl:

• z nerostných surovin se nejvíce těží černé uhlí a železná ruda

• některé suroviny se musí do Evropy dovážet (např. ropa, zemní plyn)

• nejdůležitější prům. odvětí jsou: strojírenský, chemický a potravinářský

• největší množství prům. výroby je soustředěno v západní a stř. Evropě

Doprava:

• Evropa má hustou dopravní síť

• nejvíce se využívá : silniční, železniční, vodní a letecká doprava

Služby:

• většina obyvatel pracuje ve službách (bankovnictví, obchody, školsví, zdravotnictví, atd.)

Obyvatelé:

• počtem obyvatel je Evropa 3. nejlidnatější světadíl

• Evropa je multikulturní kontinent

• má asi 743 miliónů obyvatel různých národností, náboženství, vzdělávání, aj.

• angličtina je nejpoužívanější. uřed. jazyk
  

Čj 4/12 a 5/12

Podstatná jména (substantiva)

• jsou názvy (obecné a vlastní) osob (syn Oldřich), zvířat (kočka Micka), věcí (barvy Color) a také samostatné názvy dějů (spadnutí, hraní), vlastností (hravost, šikovnost, pracovitost) a vztahů (láska, nenávist)

PODSTATNÁ JMÉNA KONKRÉTNÍ

• označují to, co můžeme pozorovat smysly, vnímat (vidět, slyšet, cétit, pociťovat, hmatat), jsou to tedy názvy osob, zvířat a věcí

• podle druhu pojmenování je můžeme dále rozdělit na:

  a) podstatná jména obecná

  - jsou názvy jakýchkoliv osob, zvířat a věcí

  - píšeme je s malým počátečním písmenem

  b) podstatná jména vlastní

  - jsou jména jednotlivých osob - Jan, Marie, Novotný

  - jsou jména jednotlivých zvéřat - Azor, Ohnivák

  - jsou jména nebeských těles a souhvězdí - Mars, Pohárka, Mléčná dráha

  - jsou jména světadílů, krajin, zemí - Evropa, Polabí

  - jsou jména hor, pohoří, nížin - Sněžka, Krkonoše

  - jsou názvy vodstva - Černé moře, rybník Svět, Labe

  - jsou názvy měst, čtvrtí, sídlišť - Praha, Malá Strana, Hradčany

  - jsou názvy ulic, náměstí, nábřeží, sadů, parků - Smetanovo nábřeží, sady Míru

  - jsou názvy národů, států, obyvatel měst a obcí - Čech, Česká republika, Praha, Pražan

  - jsou názvy svátků - Vánoce, Velikonoce, Nový rok (1.1.)

• píšeme je vždy s velkým záčátečním písmenem

PODSTATNÁ JMÉNA ABSTRAKTNÍ

• označují to, co smysly vnímat nemůžeme, např. názvy vlastností, stavů, dějů (chytrost, počítání, rozum)

Pomůcka: jak správně určit slovní druh

Vl (Z) 26/11

Fauna a Flóra Evropy

• v Evropě se vyskytuje fauna a flóra polárního, mírného i subtropického pásu

• rostliny i zvířata se přizpůsobily podnebným podmínkám

• působením člověka se však jejich přirozené prostředí mění, některé druhy se tak stávají ohroženými

DÚ: vypracovat úkol na str. 18 zapsat do sešitu pod zápis

Vl (D) 23/11

Život v Čechách za průmyslové revoluce

• během prům. revoluce v Čechách se změnilo složení společnosti

• vznikla skup. dělníků a továrník

• města se modernizují a zavádí se elektřina

• objevují se první benzínové automobily

• ve stavebnictví, odívání a nábytku se prosazují nové slohy - klasicizmus a empí

Klasicizmus v architektuře:

• bere si vzory z antiky

• stavby mají pravidelné geometrické členění

• trojúhelníkový štít, sloupoví a jsou doplněny sochami

• staví se hl. paláce (např. Černínský palác) a veřejné budovy (Stavovské divadlo).

• typické jsou francouzské zahrady (Květnová zahrada v Kroměříži)

Empír se prosazuje v módě a nábytku:

Vl (Z) 21/11

Podnebí:

- podnebí je dlouhodobý stav ovzduší

- počasí je okamžitý stav ovzduší

Na zemi rozlišujeme 4 základní podnebné (teplotní) pásy:

Polární podnebný pás,

Mírný podnebný pás,

Subtropický podnebný pás

Tropický podnebný pás.

 Tvarosloví (morfologie)

- tvaroslovné hledisko - rozděluje slova podle toho, zda mění, či nemění tvary

Slova ohebná - skloňují se, časují se

- podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky = skloňují se

- slovesa = časují se

Slova neohebná - neskloňují se, nečasují se

                                                                                                        Čj 15/11- 29/11

Čj - 11/11

Vyjmenovaná slova - pozor na psaní těchto slov:

být (jsem, budu) Byl jsem doma. x  bít (biji, bijí) Hodiny bijí půlnoc.

býlí (plevel) Z chodníku odstraníme býlí. x  bílý (bíle zbarvený) Náš dům je bílý.

bydlo (příbytek) Pálí ho dobré bydlo. x  bidlo (tyč) Bidlo je dlouhá tyč.

nabýt (nabudu vědomostí) x nabít (nabiji pušku)

dobýt (města, hradu) x dobít (poraněnou zvěř, kredit, baterii)

sýrový ze sýra x sírový ze síry

nazývat se (jmenovat se) x nazívat se (zívat)

brzy x brzičko (při tvoření slova nahrazujeme koncové -y měkkou příponou - ičko)

fyzika - vědní obor

refýž - nástupní ostrůvek pro cestující

zefýr - vánek, vlahý západní vítr

pamatujeme si:

Vl (D) 11/11

Revoluční rok 1848

• rok 1848 byl ve znamení revoluce

• lidé chtěli získat rovnost před zákonem, zrovnoprávnit češtinu s němčinou, zrušení cenzury, navrácení částečné samostatnosti českým zemím při zachování Rakouska

• revoluce byla poražena

  1848 - bylo zrušeno poddanství a robota

• císařem se stal František Josef I., vládl 68 let

• císař vládl absolutisticky - zavedl policejní dozor

• čeština opět vytlačována z úřadů a škol, mnoho českých vlastenců bylo pronásledováno

Vl (Z) 7/11

Vodstvo:

Evropu oblévá na západě Atlantský a ze severu Severní ledový oceán. Moře kolem pevniny dělíme na okrajová (Norské moře) a vnitřní (Egejské moře) . Mezi největší řeky patří Volha, Dněpr a Rýn. Největším jezerem je Ladožské.

(Slepá mapa: str. 15 - Volha (1); Dunaj (2); Labe (3); Rýn (7); Dněpr (9); Visla

SLOH - Popis pracovního postupu

Popis pracovního postupu je návod, jak určitou věc udělat, vyrobit, jak s ní pracovat, jak s ní zacházet, jak uvařit podle receptu, jak má vypadat výsledný výrobek a k čemu má sloužit. Při popisu pracovního popisu používáme odborné názvy a výstižná slova, která přiblíží pracovní postup nebo návod k používání. Postupujeme přesně podle dané osnovy.

OSNOVA:

1. Potřeby

2. Popis pracovního postupu (návod)

3. Závěr - zhodnocení výroby, využití výrobku, výsledek pokusu

Zdvojené souhlásky při skloňování

racci (1. pád čísla množného) - racek (1. pád čísla jednotného)

Racci poletovali nad vodou. Racek poskakoval po břehu.

Zdvojené souhlásky při časování

neklamme (1. pád čísla množného, rozkazovacího způsobu)  - Mluvmme pravdu, neklamme!

uvědomme (1. pád čísla množného, rozkazovacího způsobu) - Uvědomme si, že jde o naši čest.

zlomme (1. pád čísla množného, rozkazovacího způsobu)       - Zlomme tu naši pýchu.

                                                                                                                                                                                           Čj - 5/11

Od manufaktur a prvních strojů po průmyslovou revoluci

• vznikají manufaktury (dělba práce) - rychlejší a levnější výroba, které nahrazují řemeslnické dílny

• pro urychlení výroby se zavádějí jednoduché stroje (ruční nebo vodní pohon)

• převážně textilní manufaktury

• manufaktury nestačí zásobit trh a vznikají první továrny

• stroje začínají nahrazovat práci lidí (povstání, ničení strojů)

• vodní pohon střídá vodní pára (parní stroje)

• zdokonalení parního stroje Jamesem Wattem odstartovalo průmyslovou revoluci

• parní stroje se uplatňují v dopravě i v zemědělství

• rozvoj průmyslu: textilní, potravinářský, stavební, těžba černého uhlí

• vznikají nové pivovary, lihovary a cukrovary

  --> České země se staly nejprůmyslovější oblastí monarchie

• doprava: u nás nejprve koňská železnice 1832; první parní trať Brno - Břeclav (později prodloužena do Prahy) -   1839                                                                                                                                                                                                                                                 VL -D -4/11 
  

ZDVOJENÉ SOUHLÁSKY - POKRAČOVÁNÍ

 Při skládání slov

půl + litr = půllitr; dvoj + jazyčný = dvojjazyčný

!! zapamatuj si!! - Anna, panna, měkký, vyšší

 Při stupňování přídavných jmen a příslovcí

a) dvě písmena  -jj- píšeme u třetího stupně přídavných jmen a příslovcí, která  začínají na j-

    jemněji - nejjemněji; jistě - nejjistěji

b) dvě písmena -šš- píšeme ve 2. a 3. stupni přídavných jmen zakončených na - chý

suchý - suš-ší; jednoduchý - jednoduš-ší; tichý - tiš-ší; plachý - plaš-ší

c) dále píšeme -šš- u slov vyšší a nejvyšší

vysoký - vyš-ší

                                                                                                                                                  Čj - 4/11

Evropa

Evropa tvoří společně s Asií jednotný kontinent Euroasii, ale vzhledem k samostatnému vývoji tvoří samostatný světadíl. Je druhým nejmenším světadílem. Její hranice je tvořena zčásti pevninou na východě a přirozeně oceány a moři na západě, jihu a severu. Největším souostrovím jsou Britské ostrovy, největší poloostrov je Skandinávský.

Povrch:

Povrch Evropy je pestrý. Z větší části je tvořen nížinami - Východoevropskou, Kaspickou, Rumunskou (Valašskou), Pádskou, Francouzskou, Středoevropskou nížinou a Velkou uherskou nížinou. Nejvyšším pohořím jsou Alpy s vrcholem Mont Blanc (nejvyšší hora Evropy 4810 m.n.m.). Mezi další velké pohoří patří Pyreneje, Karpaty, Apeniny, Stara Planina, Skandinávské pohoří a Ural.

Zdvojené souhlásky

Při odvozování předponami  se zdvojují souhlásky ve slovech, ve kterých končí předpona na stejné písmeno, kterým začíná slovo základové.

předpona                               základové slovo                         odvozené slovo

od-                                        daný                                            oddaný

pod-                                      dolovat                                        poddolovat

nej-                                       jasný                                            nejjasnější

bez-                                      zuby                                             bezzubý

roz-                                      zářit                                              rozzářit

Při odvozování příponami se zdvojují souhlásky ve slovech, které mají na konci kořene stejné písmeno, jakým začíná přípona.

- nn- 

Dvě písmena n píšeme u přídavných jmen tvořených příponami  - ní nebo -ný, jejichž slovotvorný základ je zakončen na -n

ráno - ranní                               slunce - slunný

     den - denní                                kámen - kamenný

POZOR!  slovo raný (brzký) píšeme s jedním n 

 raný středověk                     rané brambory   

Dvě písmena n píšeme ve druhých a třetích stupních přídavných jmen a příslovcí, dále u podstatných jmen a sloves od nich odvozených

účinný - účinnější - nejúčinnější; účinnost

účinně - účinněji - nejúčinněji

Pozor! Jedno písmeno n píšeme u přídavných jmen odvozených od pojmenování zvířat tvořených koncovkou - i. 

jelen - jelení;   krocan - krocaní;   slon -sloní;   havran -havraní

Jedno písmeno n píšeme ve slovech s příponami - ík, -ina, -ice.

den - deník;   cena - cenina;   slon - slonice;   kámen - kameník;   tón - tónina;   víno - vinice

ČJ 31/10

Psaní písmen Ú/Ů

Písmeno ú:

• na začátku slov (údolí, Ústí nad Labem, úkol, účet, úl, úroda)
• po předponě (neúmyslný, neúroda, zúčastnit se)
• na začátku druhé části složených slov (troj + úhelník = trojúhelník)
• v citoslovcích (bú, vrkú, hú, cukrú)
• ve slovech přejatých z cizích jazyků (manikúra, pedikúra, skútr, túra, ocún, lázeňská kúra --> POZOR: kůra stromu)

Písmeno ů

• píšeme uvnitř slova ( stůl, důl, vůle, růže, otcův, bratrův, Karlův, kůra stromu)
• v koncovkách a příponách českých slov (pánů, mužů, pánům, mužům, hradů, hradům, městům, dolů, domů)

Psaní mě, mně

V kořenu slova píšeme vždy -mě- (město, měsíc, měna, umění, aj.)

Neslyším-li ve slově příbuzném - n, píšeme -mě (např.: soukromý-soukromě, střídmý-sřídmě),

Když v příbuzném slově slyšíme -n, píšeme -mně (skromný-skromně, rozumný-rozumně, zatemnit-zatemnění, uzemnit-uzemnění).

Zapamatuj si!!!

slovo TAMĚJŠÍ píšeme s -Ě-, bylo utvořeno od příslovce tam příponou -ejší.

V různých tvarech slov odvozených od sloves nám pomůže rozhodnout podoba 3. osoby čísla jednotného přítomného času daného slovesa (umět-umí; zatemnit-zatemní;porozumět-porozumí).

MĚ - soukromý - soukromě; střídmý - střídmě; rozumí - rozumět 

MNĚ - rozumný - rozumně; domnívat se - domněnka; zapomíná - zapomněl (vzpomněl,             

             připomněl); zatemnit - zatemnění; pomnít - pomněnka 

                                               ČJ - 24/10

Zápisy

Hudební výchova 22/10

Psaní skupin BĚ/BJE, VĚ/VJE, MĚ/MNĚ, PĚ

Psaní skupin bě - bje, vě -vje, pě

Skupinu bje

píšeme tam, kde se setkává předpona ob- s kořenem začínajícím na je-.

objev objet objednávat

Skupinu vje

píšeme tam, kde se setkává předpona v- s kořenem začínajícím na je-.

vjet vjezd vjem

Skupinu pě

píšeme vždy bez j, protože žádná předpona nekončí na p.

Napětí, vypětí, zpěv, opět aj.

                                                                                                                                                                      ČJ 21/10

SLOVO

• slovo je základní jednotkou jazyka, má ustálený význam

• slova mají podobu zvukovou a psanou

SLOVO - nadřazené - lidé

SLOVA - podřazená - učitelka, lesník, letec / slova souřadná

slova souřadná = jsou taková slova, pro něž existuje společný výraz významem nadřazený

př: dub, buk,třešeň --> strom; kakao, mléko, čaj --> pití

SLOVA 

 - jednoznačná - jeden věcný význam

(odborné termíny: savci, vlastní jména: Anna, Praha, citoslovce: ach, bim bam)

- mnohoznačná - více různých věcných významů

(oko - u živočichů; oko - sítě, pletení, oko v polévce; koruna - peníz, královská)

slova souznačná (synonyma)

• slova stejného nebo podobného významu

• např: déšť - liják - přeháňka - průtrž -sprška

  prudký - divoký - bouřlivý - dravý

  téct - stékat - protékat - plynout - řinout se

rychle - prudce - kvapně - spěšně

slova souzvučná (hononyma)

• slova, která mají stejnou podobu, ale odlišný význam

• např: role - filmová a divadelní; svitek papíru

  klíč - ke dveřím; nářadí; houslový klíč

slova protikladná (antonyma)

• slova opačného významu

• např: konec - černý; den - noc; teplo - zima

slova neutrální- pouze pojmenovávají skutečnost

např: kalhoty, autobus, hodiny

slova citově zabarvená - vyjadřují i citový vztah mluvčího

a) lichotivá - vyjadřují vztah kladný (např.: hajat, pejsánek, čelíčko)

b) hanlivá - vyjadřují vztah záporný (např.: frňák, babizna, psisko)

Ćj - 18/10

Změny souhlásek při odvozování a ohýbání slov

Souhlásky nebo jejich skupiny se mění nebo střídají na hranicích části slov

Střídají se souhlásky

ruka - ručka, ručička                       Praha - Pražan - pražský                      mohu - můžeš

oko - oči                                           drahý přítel - drazí přátelé                    pomohu - pomoz

noha - (na) noze                              psycholog - psycholožka                       ořech - oříšek

moucha - mouše - muší                 suchý - sušit - sušší                               ucho - uši

Střídají se souhláskové skupiny

sk - šť              pískat - píšťala

ck - čť              řecký - řečtí

šk - šť - šč      hruška - hruštička

V odvozených slovech může dojít ke změnám hlásek ve slovotvorném základu:

KRÁCENÍ NEBO DLOUŽENÍ SAMOHLÁSEK - hlásat-hlasatel; dar-dárek

STŘÍDÁNÍ SAMOHLÁSEK - dům-domek; dělník-dílo; probíhat-průběh

ZMĚNY SOUHLÁSEK - žák-žáček; Praha-pražský, úspěch-úspěšně

ČJ - 17/10

Světadíly

Evropa

• druhý nejmenší světadíl, ale druhý nejhustěji zalidněný světadíl

• uprostřed Evropy leží ČR

Asie

• největší a nejlidnatější světadíl

• žije zde více než polovina obyvatel naší planety

• Himaláj  - nejvyšší pohoří světa jeho nejvyšší horou je Mount Everest (=největší hora světa)

• Arabský poloostrov - největší poloos. světa

Severní a Jižní Amerika

• zeměpisně k Severní Americe patří Grónsko (největší ostrov světa) - vlastní ho Dánsko

• Jižní Amerika - nejdelší řeka světa Amazonka

Afrika

• druhý největší a nejlidnatější světadíl

• hospodářsky nejchudší světadíl

• písčité oblasti - pouště - největší z nich Sahara

• největší horou Afriky Kilimandžáro

Antarktida

• velmi nepříznivé přírodní podmínky

• jediný světadíl, který není trvale obydlen

Austrálie a Oceánie

• nejmenší světadíl, ke kterému jsou přičleněny i ostrovy ležící v Tichém oceánu, např. Nový Zéland                                                                                                                                         

• VL 17/10

Změny při odvozování slov 

1. Názvy států a měst píšeme s velkým počátečním písmenem - Rakousko, Polsko, Písek, Třeboň

2. Názvy státních příslušníků a obyvatel měst píšeme s velkým počátečním písmenem - Berlíňan,       Němec, Polák, Čech

3. POZOR!! Přídavná jména odvozená od názvů států a měst nepíšeme s velkým počátečním písmenem - rakouský, polský, vídeňský

ČJ 16/10/2019

Josef Dobrovský 

- jeho díla jsou psána v německém jazyce

- položil základy českého jazyka

Václav Matěj Kramerius

- vydával vlastní Pražské poštovní noviny

- otvírá knihkupectví Česká expedice

Buditelé českého národa

- z prvních vlastenců, , kteří šířili lásku k českému jazyku, vyrůstali národní buditelé (probouzeli, budili náš národ)

- jen vzdělaný národ může lépe pracovat i žít

- představitelem prvních buditelů byl Josef Dobrovský, který napsal Dějiny české řeči a literatury

- o mnoho let mladší Josef Jungman pracoval dlouhou dobu na "Česko-německém slovníku"

- "Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě" - sepsal František Palacký

- bylo založeno Národní muzeum

- velmi oblíbené se staly divadelní hry

- pro ochotnické a divadelní spolky (hráli v nich herci z ochoty, ze záliby) a také pro kočovní divadelní společnosti (kočovali= jezdili od města k městu) psal hry Josef Kajetán Tyl - roku 1834         v jeho hře "Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka" poprvé zazněla píseň "Kde domov můj"

VL-D  14/10

Předložky S a Z

Předložky z (ze) se pojí s 2. pádem - koho, čeho?  (miska z porcelánu)

Předložka s (se) se pojí se 7. pádem - kým, čím? (šálek s podšálkem)

ČJ - 11/10/2019

Naše planeta - ZEMĚ

- naše planeta má přibližný tvar koule

- k zobrazení pevnin a oceánů používáme glóbus nebo mapy (u map dochází ke zkreslení)

Povrch Země je pokryt pomyslnou sítí čar poledníků a rovnoběžek. Ty pak vytvářejí tzv. zeměpisnou síť - pomocí které můžeme určit polohu kteréhokoliv místa na zemi.

Poledníky a rovnoběžky

- myšlené čáry

- poledníky směřují od severního pólu k jižnímu a spojují místa, která mají ve stejnou

dobu poledne

- hlavní poledník (nultý) a protilehlý (180 stupňů) naznačují rozdělení planety na západní a východní polokouli (určují západní a východní délku)

- rovnoběžky určují zeměpisnou šířku severní a jižní

- nejsou stejně dlouhé (směrem k pólu se zkracují a na pólu se mění v bod)

- nejdelší rovnoběžka je rovník, která nám naznačuje rozdělení planety na severní a jižní polokouli

Světadíly a oceány

- většina povrchu naší planety je pokryta vodstvem

Světový oceán

- je souvislý vodní obal planety Země, který je složen z oceánů, moří, zálivů a veškeré vodní masy, která je přímo s ním spojená

oceány: Tichý oceán, Atlantský oceán, Indický oceán, Severní ledový oceán, Jižní oceán

 Světadíly

- pevnina souvislá není a její části nazýváme světadíly (kontinenty): Amerika (Severní a Jižní Amerika), Evropa, Asie, Afrika, Austrálie a Oceánie  a Antarktida

Z - 10/10/2019

 Národní obrození

(posl. třetina 18. století - 1848)

--> u zrodu vzkříšení stály reformy Marie Terezie a Josefa II.

Císař Josef II. chtěl mít říši jednotnou, proto rozhodl, že jediným úředním jazykem v rakouské říši bude NĚMČINA. Lidé, kteří měli svou zemi rádi (říkáme jim vlastenci), se svého jazyka nechtěli vzdát. Mluvili mezi sebou česky, psali díla na obranu českého jazyka, hráli v češtině divadelní hry. Vzniklo první české knihkupectví a vydavatelství ČESKÁ EXPEDICE a první české divadlo BOUDA. K šíření vlastenectví přispívali i kočovní loutkáři, nejoblíbenější loutkou byl Kašpárek a nejznámější loutkář byl Matěj Kopecký.

D - 7/10/2019

Předpony z-, s-,

s / se - píšeme ve slovech, která mají význam

1. směřování dohromady, např: sjednocený, splynout, shromáždit se, scelit

2. směřování shora dolů, např: sjet, sletět, seskočit, shlížet (do údolí)

3. směřování z povrchu pryč, např: smýt, setřít, smazat

Pozor: schovat (se), skončit, stěžovat si na něco nebo na někoho (na rozdíl od ztěžovat někomu něco), stvořit, strávit (čas i potravu), skonat, stýskat si, spravit něco (na rozdíl od zpravit někoho o něčem), slevit, spálit, shořet, scedit, splasknout, spáchat, spotřebovat, stmívat se, sdělit

z / ze - píšeme ve slovech, která vyjadřují:

1. dokončení děje, např. zfilmovat, zničit, zbourat

2. změnu stavu, např. zesměšnit, zocelit, ztemnět

Pozor: zkoumat (výzkum, průzkumník), zpívat (zpěvačka, zpěvník), způsob (způsobilý, způsobně), zpět (zpětný, nazpět), zkouška (zkoušet), zkontrolovat

ČJ -7/10/2019

Předpony a předložky

Předložka - je samostatné slovo; vyslovujeme je obvykle dohromady se slovy, ke kterým patří;

píšeme je však zvlášť.

Předpona - a kořen tvoří jedno slovo. Předpony píšeme dohromady se slovy.

Můžeme-li mezi od, nad, pod, před, bez a jména, která k nim patří, vložit další slova, jde o předložky, a musíme je tedy napsat odděleně.

Předpony roz-, bez-, vz

• píše se vždy -z-

• např.: rozcestí, rozstříhat, bezpráví,vzpoura

Předpony nad-, pod-, před, od-

• píše se vždy -d-

• např.: nadpis, podklad,předsíň, odplout

Dvě stejné souhlásky: -dd-, -zz- vedle sebe se píší ve slovech, jejichž kořen začíná stejnou souhláskou, která je i na konci předpony .

- např.: oddaně, bezzubý, rozzlobit, poddůstojník

                                        Tvoření slov

Nauka o tvoření slov se zabývá způsoby tvoření slov motivovaných, jejich slovotvornou stavbou a slovotvornými vztahy k jiným slovům. Slova tvoříme třemi způsoby: odvozováním, skládáním  a  zkracováním.

Tvoření slov odvozováním

Odvozování - je tvoření odvozovaného slova z jiného slova (ze slova základového) pomocí slovotvorných prostředků.

Ve slovech odvozených rozlišujeme slovotvorný základ a slovotvorné prostředky.

a) Slovotvorný základ  je část slova, kterou slovo odvozené přejalo ze slova základového, slovotvorným základem může být:

      -  celé slovo základové - např. let --> let ový 

       -  část slova základového - např. želez(o) --> želez ný

Je-li základovým slovem infinitiv, odsouvá se koncové  -t (někdy i s příponou -it) např. taha(t) --> tahač;  chodi(t) --> chodba

Je-li základovým slovem jméno s pádovou koncovkou, tato koncovka se odsouvá např. ryb(a) --> rybka 

b) Slovotvorné prostředky jsou přípony (někdy jen koncovky) a předpony

Odvozené slovo může být pro další slovo slovem základovým, např.: rychl(ý) --> rychlost;  rychlost --> rychlostn(í).

Odvozování příponou

Často se mění slovní druh slova odvozeného, např.: okruh --> okružní; pust(ý) --> pustina.

Při odvozování příponou se mohou v kořeni odvozeného slova měnit (střídat):

a) samohlásky, např.: bílý --> běloučký (í->ě); dar --> dárek (a->á)

b) souhlásky, např.: okruh--> okružní (h->ž); vrch-->vršek (ch->š).

Odvozování předponou

Předpona se obvykle připojuje k celému slovu, např.: vnuk --> pravnuk; skočit --> vyskočit; vyskočit --> povyskočit.

Odvozování koncovkou

Z některých pod. jmen jsou koncovkou utvořena příd. jména, např.: páv --> paví; vlk --> vlčí.

Pádové a osobní koncovky nevytvářejí slova nová, ale pouze mění tvar téhož slova, např.: paví, pavího, pavímu, ...; píšu, píšeš, ...

Odvozování předponou a současně příponou (předponou a koncovkou)

Podstatná jm. a přídavná jm. se mohou odvozovat zároveň předponou a příponou (koncovkou), např.: střech(a) --> přístřešek; měst(o) --> předměst(í)

Stavba slova

Provádíme-li rozbor stavby slova, rozlišujeme tyto jeho části:

1. KOŘEN - je základová část slova a nositel slovního významu (je to část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova.
2. KONCOVKA - část slova, která se mění při ohýbání, určuje číslo a pád u jmen a číslo a osobu u sloves (její pomocí tvoříme různé tvary téhož slova, neměníme však význam slova nebo jeho slovní druh).
3. PŘEDPONU (předpony) -část slova, která stojí před kořenem na začátku slova a obměňuje jeho význam (nemění však jeho slovní druh).
4. PŘÍPONU (přípony) - část slova, která stojí za kořenem a která obměňuje jeho význam (nemění však jeho slovní druh).