Převody jednotek - jednotky délek
V desétkové soustavě tvoří deset nižších jednotek jednotku vyšší. Při převodech mezi jednotkami se rozměry násobí, nebo dělí 10, 100, 1000, 10000, . . .
Zeměpis : EVROPSKÁ UNIE pro 5. B a 5. D
Matematika čtvrtek 12.3 - ČTVEREC
Čj 24/2 - 5/3
Druhy zájmen
Děti obdržely nakopírované materiály, které si nalepily do sešitů.ČJ 14/2
Stupňování přídavných jmen
Některá přídavná jména mohou vyjádřit trojí stupeň vlastnosti. Druhý stupeň tvoříme z prvního stupně pomocí přípon -ejší, -ější, -ší nebo koncovkou -í. Třetí stupeň tvoříme z druhého stupně předponou nej-.
1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň
veselý veselejší nejveselejí
záhadný záhadnější nejzáhadnější
tichý tišší nejtišší
Některá přídavná jména tvoří druhý stupeň nepravidelně (mění se kořen slova).
1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň
dobrý lepší nejlepší
dlouhý delší nejdelší
zlý horší nejhorší
malý menší nejmenší
velký větší největší
Čtení 10/2 a 12/2
Bajka = krátké prozaické nebo veršované vyprávění;
zvířata, případně věci a rostliny jednají jako lidé;
kritika lidských vlastností, vztahů mezi lidmi;
ponaučení (zpravidla v závěru)
nejznámější představitelé: Ezop, Jean de La Fontaine
Přísloví = drobný žánr lidové slovesnosti;
obsahem obecně platná lidová moudrost, mravní ponaučení;
často charakter dvojverší
ĆJ 4/2 - 13/2
Přídavná jména měkká skloňujeme podle vzoru jarní. V koncovkách přídavných jmen měkkých je vždy měkké -í- (-ími).
V koncovkách přídavných jmen přivlastňovacích píšeme tvrdé -y/-ý; pouze ve tvarech 1. a 5. p. č. mn. r. muž. živ. je koncovka měkké -i a v 7. p. č. mn. všech rodů je koncovka -ými.
ČJ 3/2
ČJ 25/1 - 30/1
Přídavná jména tvrdá
O pravopisu koncovek přídavných jmen tvrdých můžeme ropzhodnout pouze tehdy, známe-li podstatné jméno k němuž náleží.
Rod (případně životnost), číslo a pád přídavného jména se řídí rodem (případně životností), číslem a pádem podstatného jména, např.: hladový lišák, hladoví lišáci.
V koncovkách přídavných jmen tvrdých se píše tvrdé -ý-, např.: stšhovavý pták. Koncovka měkké -í je u přídavných jmen tvrdých pouze ve tvaru 1. a 5. p. č. mn. rodu mužského životného, např.: stěhovaví ptáci.
V 7. p. č. mn. mají tvary všech rodů přídavných jmen tvrdých koncovku -ými, např.: (se) stěhovavými ptáky, (za) malými myšicemi, (s) vylíhlými kuřátky.
VL (D) - Pracovní list (místo zápisu) 27/1
ČJ 20/1 -24/1
DRUHY PŘÍDAVNÝCH JMEN
Rozlišujeme tři druhy přídavných jmen: tvrdá, měkká a přivlastňovací.
1. Přídavná jména tvrdá mají v 1. p. č. j. tyto koncovky:
- v rodě mužském tvrdé -Y
- v rodě ženském -Á;
- v rodě středním -É.
2. Přídavná jména měkká mají v 1. p. č. j. všech tří rodů koncovku měkké -Í.
Skloňují se podle vzoru jarní.
3. Přídavná jména přivlastňovací
- přivlastňují jednotlivé určité osobě
- tvoří se z podstatných jmen r. mužského příponou:
- -ův. -ova, -ovo
a z podstatných jmen r. ženského příponou:
- in, - ina, - ino
Skloňují se podle vzoru otcův, otcova, otcovo a matčin, matčina, matčino.
Jsou- li utvořena od vlastních jmen, píšeme je s velkým počátečním písmenem (Eliška - Eliščina sestra, Mánes - Mánesův orloj).
ČJ 15/1
Přídavná jména
Přídavná jména (adjektiva) patří do ohebných slovních druhů. Označují vlastnosti podstatných jmen nebo jejich význam blíže určují a zpřesňují - tj. vyjadřují vlastnosti: osob, zvířat, věcí a jevů.
Odpovídají na otázky: Jaký? Který? Čí?
S podstatnými jmény se shodují v pádě, čísle a rodě.
Vl (D) 16/12
Čeští umělci 19. století
v 19. století se umělci snaží citově povznést člověka
nový umělecký směr - romantismus
v dílech se vracejí do minulosti
v Čechách se romantismus objevuje v první pol. 19. stol, nejsilněji ovlivnil literaturu a hudbu
spisovatelé obdivovali krásu pohádek a pověstí
literatura: Karel Hynek Mácha - Máj; Jan Neruda, Božena Němcová, Karel Jaromír Erben - Kytice či Alois Jirásek
malířství: Josef Mánes
hudba: Bedřich Smetana - Má vlast, Libuše; Antonín Dvořák - Z Nového světa, Rusalka
sochař: Josef Václav Myslbek - socha sv. Václava
Romantismus v architektuře:
stavby jsou napodobeninami starých architektonických slohů
vznikají tedy stavby novogotické, novobarokní, novorenezanční
Češi a Němci
společné soužití Čechů a Němců na území dnešní ČR již od 13. století
ze začátku vnímáni jako lidé cizí, mluvící jiným jazykem
v 15. století v době husitských válek jsou Němci bráni jako nepřátelé
během 14. a 15. se vedou spory, kdo vlastně první obýval české území
rok 1848 byl důležitým milníkem a po období společného nadšení přichází rozchod a vzájemné neporozumění
na českém území přibližně 2/3 obyvatel české národnosti a 1/3 Němců
Čj - skloňování podstatných jmen 9/12 - 13/1
Podstatná jména - rod mužský
Podstatná jména - rod střední
Podstatná jména - rod ženský
Vl (D) 9/12
Rakousko - Uhersko (dualismus)
- František Josef I. po deseti letech odvolává absolutismus - určité ústupky
nedochází však k naplnění myšlenky o samostatnosti Čechů
důležitým představitelem Čechů prosazujících samostatnost je František Palacký
1867 rakousko-uherské vyrovnání: z Rakousk. císařství vznikají dvě země ( panovník, armáda a finance mají společné), České země zůstavíjí součástí Rakouska
dualismu = stát skládající se ze dvou rovnoprávných zemí
školství a kultura:
svoboda a uvolnění se projevuje kladně ve školství a kultuře
založen tělovýchov. spolek Sokol - Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem
povinná školní docházka prodloužena na osm let
dosavadní německá univerzita byla rozdělena na českou a německou část (1882)
Národní divadlo
sbírka na stavbu
1881 - otevření divadla operou Bedřicha Smetany Libuše
brzy po otevření zachvátilo divadlo požár
nová sbírka a r. 1883 je divadlo znovuotevřeno
architekt: Josef Zítek
podílela se řada umělců: Vojtěch Hanais (opona), Mikoláš Aleš (malby ve vnitřku budovy), aj.
Čj 9/12
b) ČÍSLO
Většina podstatných jmen má schopnost vyjadřovat a rozlišovat svými tvary číslo jednotné a číslo množné, např. Žák - žáci, škola - školy
Číslo jednotné (singulár) - označuje jednu skutečnost (ten, ta, to)
Číslo množné (plurál) - označuje více skutečností (ti, ty, ta)
Podstatná jména hromadná - mají jen tvar čísla jednotného, i když uznačují více věcí téhož druhu. Čeasto končí na -í, -oví, -stvo, -ctvo (listí, mládež, ptactvo).
Podstatná jména pomnožná - mají jen tvar čísla množného, i když označují pouze jednu věc, např. Ústa, housle, Hradčany.
Podstatná jména látková - mají zpravidla jen tvar čísla jednotného, označují látku bez ohledu na její množství, např. Dřevo, žito, sníh, voda.
c) ROD
- rozlišujeme rod mužský, rod ženský a rod střední
ČJ 6.12
Mluvnické (gramatické) kategorie podstatných jmen
Mluvnické významy podstatných jmen (i jmen ostatních) jsou vyjadřovány mluvnickými kategoriemi pádu, čísla a rodu (příp. životnosti). To znamená, že různými tvary téhož slova vyjadřují vztah slova k jiným slovům ve větě.
PODSTATNÁ JMNÉNA SE SKLOŇUJÍ PODLE VZORŮ JEDNOTLIVÝCH RODŮ PODSTATNÝCH JMEN.
a) PÁD
Podstatná jména vyjadřují svými tvary sedm různých PÁDŮ, na které se ptáme pádovými otázkami. Pády mohou být prosté (bezpředložkové, např. sleduji film) nebo předložkové (např. čekáme na kamaráda). První a pátý pád jsou vždy prosté, šestý pád je vždy předložkový.
Vl (Z) 5/12
Hospodářství a obyvatelstvo Evropy
Evropa je spolu se Severní Amerikou hospodářsky nejvyspělejším světadílem.
Zemědělství a rybolov:
velká část Evropy má příznivé podmínky pro zemědělství
plodiny se zde pěstují podle typu podnebí a úrodnosti půdy
nejvíce: pšenice, ječmen, kukuřice, brambory, réva vinná a řepka olejka
v přímořských státech je rozšířen rybolov
Průmysl:
z nerostných surovin se nejvíce těží černé uhlí a železná ruda
některé suroviny se musí do Evropy dovážet (např. ropa, zemní plyn)
nejdůležitější prům. odvětí jsou: strojírenský, chemický a potravinářský
největší množství prům. výroby je soustředěno v západní a stř. Evropě
Doprava:
Evropa má hustou dopravní síť
nejvíce se využívá : silniční, železniční, vodní a letecká doprava
Služby:
většina obyvatel pracuje ve službách (bankovnictví, obchody, školsví, zdravotnictví, atd.)
Obyvatelé:
počtem obyvatel je Evropa 3. nejlidnatější světadíl
Evropa je multikulturní kontinent
má asi 743 miliónů obyvatel různých národností, náboženství, vzdělávání, aj.
angličtina je nejpoužívanější. uřed. jazyk
Čj 4/12 a 5/12
Podstatná jména (substantiva)
jsou názvy (obecné a vlastní) osob (syn Oldřich), zvířat (kočka Micka), věcí (barvy Color) a také samostatné názvy dějů (spadnutí, hraní), vlastností (hravost, šikovnost, pracovitost) a vztahů (láska, nenávist)
PODSTATNÁ JMÉNA KONKRÉTNÍ
označují to, co můžeme pozorovat smysly, vnímat (vidět, slyšet, cétit, pociťovat, hmatat), jsou to tedy názvy osob, zvířat a věcí
podle druhu pojmenování je můžeme dále rozdělit na:
a) podstatná jména obecná
- jsou názvy jakýchkoliv osob, zvířat a věcí
- píšeme je s malým počátečním písmenem
b) podstatná jména vlastní
- jsou jména jednotlivých osob - Jan, Marie, Novotný
- jsou jména jednotlivých zvéřat - Azor, Ohnivák
- jsou jména nebeských těles a souhvězdí - Mars, Pohárka, Mléčná dráha
- jsou jména světadílů, krajin, zemí - Evropa, Polabí
- jsou jména hor, pohoří, nížin - Sněžka, Krkonoše
- jsou názvy vodstva - Černé moře, rybník Svět, Labe
- jsou názvy měst, čtvrtí, sídlišť - Praha, Malá Strana, Hradčany
- jsou názvy ulic, náměstí, nábřeží, sadů, parků - Smetanovo nábřeží, sady Míru
- jsou názvy národů, států, obyvatel měst a obcí - Čech, Česká republika, Praha, Pražan
- jsou názvy svátků - Vánoce, Velikonoce, Nový rok (1.1.)
píšeme je vždy s velkým záčátečním písmenem
PODSTATNÁ JMÉNA ABSTRAKTNÍ
označují to, co smysly vnímat nemůžeme, např. názvy vlastností, stavů, dějů (chytrost, počítání, rozum)
Pomůcka: jak správně určit slovní druh
Vl (Z) 26/11
Fauna a Flóra Evropy
v Evropě se vyskytuje fauna a flóra polárního, mírného i subtropického pásu
rostliny i zvířata se přizpůsobily podnebným podmínkám
působením člověka se však jejich přirozené prostředí mění, některé druhy se tak stávají ohroženými
DÚ: vypracovat úkol na str. 18 zapsat do sešitu pod zápis
Vl (D) 23/11
Život v Čechách za průmyslové revoluce
během prům. revoluce v Čechách se změnilo složení společnosti
vznikla skup. dělníků a továrník
města se modernizují a zavádí se elektřina
objevují se první benzínové automobily
ve stavebnictví, odívání a nábytku se prosazují nové slohy - klasicizmus a empí
Klasicizmus v architektuře:
bere si vzory z antiky
stavby mají pravidelné geometrické členění
trojúhelníkový štít, sloupoví a jsou doplněny sochami
staví se hl. paláce (např. Černínský palác) a veřejné budovy (Stavovské divadlo).
typické jsou francouzské zahrady (Květnová zahrada v Kroměříži)
Empír se prosazuje v módě a nábytku:
Vl (Z) 21/11
Podnebí:
- podnebí je dlouhodobý stav ovzduší
- počasí je
okamžitý stav ovzduší
Na zemi rozlišujeme 4 základní podnebné (teplotní) pásy:
Polární podnebný pás,
Mírný podnebný pás,
Subtropický podnebný pás
Tropický podnebný pás.
Tvarosloví (morfologie)
- tvaroslovné hledisko - rozděluje slova podle toho, zda mění, či nemění tvary
Slova ohebná - skloňují se, časují se
- podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky = skloňují se
- slovesa = časují se
Slova neohebná - neskloňují se, nečasují se
- příslovce, předložky, spojky, částice, citoslovce
Slovní druhy
- rozlišujeme podle věcného (slovního významu) a mluvnického významu (mluvnická kategorie)
- dělí se na slova ohebná a na slova neohebná
- slova ohebná se skloňují - mění své tvary podle pádu, čísla a rodu nebo se časují - mění své tvary podle osoby, čísla, způsobu a času
- slova, která se neskloňují, ani nečasují, jsou slova neohebná
SLOVA OHEBNÁ
Slova ohebná, která se skloňují jsou:
1. Podstatná jména (TEN, TA, TO)
- jsou názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, činností, stavů a vztahů
2. Přídavná jména (JAKÝ?, KTERÝ?, ČÍ?)
- vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
3. Zájmena
- zastupují nevyjádřená podstatná a přídavná jména, naznačují je nebo na ně ukazují
4. číslovky
- označují počet, pořadí, množství
Slova ohebná, která se časují, jsou:
5. Slovesa
- vyjadřují děj, činnost nebo stav
SLOVA NEOHEBNÁ
- neskloňují se ani nečasují, nemění své tvary
6. Příslovce
- vyjadřují různé bližší okolnosti dějů, ptáme se na ně otázkami Jak? Kdy? Kam? Kde? Proč?
7. Předložky
- vyjadřují podobné bližší okolnopsti jako příslovce, ale teprve ve spojení se jmény, jejichž pád řídí
8. Spojky
- spojují slova nebo věty
9. Částice
- jsou slova, která uvozují věty a označují jejich druhy (věty přací, apod.)
10. Citoslovce
- vyjadřují nálady, city a vůli mluvícího nebo označují hlasy a zvuky
Čj 15/11- 29/11
Čj - 11/11
Vyjmenovaná slova - pozor na psaní těchto slov:
být (jsem, budu) Byl jsem doma. x bít (biji, bijí) Hodiny bijí půlnoc.
býlí (plevel) Z chodníku odstraníme býlí. x bílý (bíle zbarvený) Náš dům je bílý.
bydlo (příbytek) Pálí ho dobré bydlo. x bidlo (tyč) Bidlo je dlouhá tyč.
nabýt (nabudu vědomostí) x nabít (nabiji pušku)
dobýt (města, hradu) x dobít (poraněnou zvěř, kredit, baterii)
sýrový ze sýra x sírový ze síry
nazývat se (jmenovat se) x nazívat se (zívat)
brzy x brzičko (při tvoření slova nahrazujeme koncové -y měkkou příponou - ičko)
fyzika - vědní obor
refýž - nástupní ostrůvek pro cestující
zefýr - vánek, vlahý západní vítr
pamatujeme si:
viset (na steně), visutý (most), vidět, viklat, vítězit, vítat, vinout, vinit, vikýř, vidle aj. - v počáteční skupině píšeme vi- měkké i. Toto vi- není předpona, nýbrž součást kořene.
Vl (D) 11/11
Revoluční rok 1848
rok 1848 byl ve znamení revoluce
lidé chtěli získat rovnost před zákonem, zrovnoprávnit češtinu s němčinou, zrušení cenzury, navrácení částečné samostatnosti českým zemím při zachování Rakouska
revoluce byla poražena
1848 - bylo zrušeno poddanství a robota
císařem se stal František Josef I., vládl 68 let
císař vládl absolutisticky - zavedl policejní dozor
čeština opět vytlačována z úřadů a škol, mnoho českých vlastenců bylo pronásledováno
Vl (Z) 7/11
Vodstvo:
Evropu
oblévá na západě Atlantský a ze severu Severní ledový oceán.
Moře kolem pevniny dělíme na okrajová (Norské
moře) a vnitřní (Egejské
moře) . Mezi
největší řeky patří Volha, Dněpr a Rýn. Největším
jezerem je Ladožské.
(Slepá mapa: str. 15 - Volha (1); Dunaj (2); Labe (3); Rýn (7); Dněpr (9); Visla
SLOH - Popis pracovního postupu
Popis pracovního postupu je návod, jak určitou věc udělat, vyrobit, jak s ní pracovat, jak s ní zacházet, jak uvařit podle receptu, jak má vypadat výsledný výrobek a k čemu má sloužit. Při popisu pracovního popisu používáme odborné názvy a výstižná slova, která přiblíží pracovní postup nebo návod k používání. Postupujeme přesně podle dané osnovy.
OSNOVA:
Potřeby
Popis pracovního postupu (návod)
Závěr - zhodnocení výroby, využití výrobku, výsledek pokusu
Zdvojené souhlásky při skloňování
racci (1. pád čísla množného) - racek (1. pád čísla jednotného)
Racci poletovali nad vodou. Racek poskakoval po břehu.
Zdvojené souhlásky při časování
neklamme (1. pád čísla množného, rozkazovacího způsobu) - Mluvmme pravdu, neklamme!
uvědomme (1. pád čísla množného, rozkazovacího způsobu) - Uvědomme si, že jde o naši čest.
zlomme (1. pád čísla množného, rozkazovacího způsobu) - Zlomme tu naši pýchu.
Čj - 5/11
Od manufaktur a prvních strojů po průmyslovou revoluci
vznikají manufaktury (dělba práce) - rychlejší a levnější výroba, které nahrazují řemeslnické dílny
pro urychlení výroby se zavádějí jednoduché stroje (ruční nebo vodní pohon)
převážně textilní manufaktury
manufaktury nestačí zásobit trh a vznikají první továrny
stroje začínají nahrazovat práci lidí (povstání, ničení strojů)
vodní pohon střídá vodní pára (parní stroje)
zdokonalení parního stroje Jamesem Wattem odstartovalo průmyslovou revoluci
parní stroje se uplatňují v dopravě i v zemědělství
rozvoj průmyslu: textilní, potravinářský, stavební, těžba černého uhlí
vznikají nové pivovary, lihovary a cukrovary
--> České země se staly nejprůmyslovější oblastí monarchie
doprava: u nás nejprve koňská železnice 1832; první parní trať Brno - Břeclav (později prodloužena do Prahy) - 1839 VL -D -4/11
ZDVOJENÉ SOUHLÁSKY - POKRAČOVÁNÍ
Při skládání slov
půl + litr = půllitr; dvoj + jazyčný = dvojjazyčný
!! zapamatuj si!! - Anna, panna, měkký, vyšší
Při stupňování přídavných jmen a příslovcí
a) dvě písmena -jj- píšeme u třetího stupně přídavných jmen a příslovcí, která začínají na j-
jemněji - nejjemněji; jistě - nejjistěji
b) dvě písmena -šš- píšeme ve 2. a 3. stupni přídavných jmen zakončených na - chý
suchý - suš-ší; jednoduchý - jednoduš-ší; tichý - tiš-ší; plachý - plaš-ší
c) dále píšeme -šš- u slov vyšší a nejvyšší
vysoký - vyš-ší
Čj - 4/11
Evropa
Evropa tvoří společně s Asií jednotný kontinent Euroasii, ale vzhledem k samostatnému vývoji tvoří samostatný světadíl. Je druhým nejmenším světadílem. Její hranice je tvořena zčásti pevninou na východě a přirozeně oceány a moři na západě, jihu a severu. Největším souostrovím jsou Britské ostrovy, největší poloostrov je Skandinávský.
Povrch:
Povrch Evropy je pestrý. Z větší části je tvořen nížinami - Východoevropskou, Kaspickou, Rumunskou (Valašskou), Pádskou, Francouzskou, Středoevropskou nížinou a Velkou uherskou nížinou. Nejvyšším pohořím jsou Alpy s vrcholem Mont Blanc (nejvyšší hora Evropy 4810 m.n.m.). Mezi další velké pohoří patří Pyreneje, Karpaty, Apeniny, Stara Planina, Skandinávské pohoří a Ural.
Zdvojené souhlásky
Při odvozování předponami se zdvojují souhlásky ve slovech, ve kterých končí předpona na stejné písmeno, kterým začíná slovo základové.
předpona základové slovo odvozené slovo
od- daný oddaný
pod- dolovat poddolovat
nej- jasný nejjasnější
bez- zuby bezzubý
roz- zářit rozzářit
Při odvozování příponami se zdvojují souhlásky ve slovech, které mají na konci kořene stejné písmeno, jakým začíná přípona.
- nn-
Dvě písmena n píšeme u přídavných jmen tvořených příponami - ní nebo -ný, jejichž slovotvorný základ je zakončen na -n
ráno - ranní slunce - slunný
den - denní kámen - kamenný
POZOR! slovo raný (brzký) píšeme s jedním n
raný středověk rané brambory
Dvě písmena n píšeme ve druhých a třetích stupních přídavných jmen a příslovcí, dále u podstatných jmen a sloves od nich odvozených
účinný - účinnější - nejúčinnější; účinnost
účinně - účinněji - nejúčinněji
Pozor! Jedno písmeno n píšeme u přídavných jmen odvozených od pojmenování zvířat tvořených koncovkou - i.
jelen - jelení; krocan - krocaní; slon -sloní; havran -havraní
Jedno písmeno n píšeme ve slovech s příponami - ík, -ina, -ice.
den - deník; cena - cenina; slon - slonice; kámen - kameník; tón - tónina; víno - vinice
ČJ 31/10
Psaní písmen Ú/Ů
Písmeno ú:
- na začátku slov (údolí, Ústí nad Labem, úkol, účet, úl, úroda)
- po předponě (neúmyslný, neúroda, zúčastnit se)
- na začátku druhé části složených slov (troj + úhelník = trojúhelník)
- v citoslovcích (bú, vrkú, hú, cukrú)
- ve slovech přejatých z cizích jazyků (manikúra, pedikúra, skútr, túra, ocún, lázeňská kúra --> POZOR: kůra stromu)
Písmeno ů
- píšeme uvnitř slova ( stůl, důl, vůle, růže, otcův, bratrův, Karlův, kůra stromu)
- v koncovkách a příponách českých slov (pánů, mužů, pánům, mužům, hradů, hradům, městům, dolů, domů)
Psaní mě, mně
V kořenu slova píšeme vždy -mě- (město, měsíc, měna, umění, aj.)
Neslyším-li ve slově příbuzném - n, píšeme -mě (např.: soukromý-soukromě, střídmý-sřídmě),
Když v příbuzném slově slyšíme -n, píšeme -mně (skromný-skromně, rozumný-rozumně, zatemnit-zatemnění, uzemnit-uzemnění).
Zapamatuj si!!!
slovo TAMĚJŠÍ píšeme s -Ě-, bylo utvořeno od příslovce tam příponou -ejší.
V různých tvarech slov odvozených od sloves nám pomůže rozhodnout podoba 3. osoby čísla jednotného přítomného času daného slovesa (umět-umí; zatemnit-zatemní;porozumět-porozumí).
MĚ - soukromý - soukromě; střídmý - střídmě; rozumí - rozumět
MNĚ - rozumný - rozumně; domnívat se - domněnka; zapomíná - zapomněl (vzpomněl,
připomněl); zatemnit - zatemnění; pomnít - pomněnka
ČJ - 24/10
Zápisy
Hudební výchova 22/10
Psaní skupin BĚ/BJE, VĚ/VJE, MĚ/MNĚ, PĚ
Psaní skupin bě - bje, vě -vje, pě
Skupinu bje
píšeme tam, kde se setkává předpona ob- s kořenem začínajícím na je-.
objev objet objednávat
Skupinu vje
píšeme tam, kde se setkává předpona v- s kořenem začínajícím na je-.
vjet vjezd vjem
Skupinu pě
píšeme vždy bez j, protože žádná předpona nekončí na p.
Napětí,
vypětí, zpěv, opět aj.
ČJ 21/10
SLOVO
slovo je základní jednotkou jazyka, má ustálený význam
slova mají podobu zvukovou a psanou
SLOVO - nadřazené - lidé
SLOVA - podřazená - učitelka, lesník, letec / slova souřadná
slova souřadná = jsou taková slova, pro něž existuje společný výraz významem nadřazený
př: dub, buk,třešeň --> strom; kakao, mléko, čaj --> pití
SLOVA
- jednoznačná - jeden věcný význam
(odborné termíny: savci, vlastní jména: Anna, Praha, citoslovce: ach, bim bam)
- mnohoznačná - více různých věcných významů
(oko - u živočichů; oko - sítě, pletení, oko v polévce; koruna - peníz, královská)
slova souznačná (synonyma)
slova stejného nebo podobného významu
např: déšť - liják - přeháňka - průtrž -sprška
prudký - divoký - bouřlivý - dravý
téct - stékat - protékat - plynout - řinout se
rychle - prudce - kvapně - spěšně
slova souzvučná (hononyma)
slova, která mají stejnou podobu, ale odlišný význam
např: role - filmová a divadelní; svitek papíru
klíč - ke dveřím; nářadí; houslový klíč
slova protikladná (antonyma)
slova opačného významu
např: konec - černý; den - noc; teplo - zima
slova neutrální- pouze pojmenovávají skutečnost
např: kalhoty, autobus, hodiny
slova citově zabarvená - vyjadřují i citový vztah mluvčího
a) lichotivá - vyjadřují vztah kladný (např.: hajat, pejsánek, čelíčko)
b) hanlivá - vyjadřují vztah záporný (např.: frňák, babizna, psisko)
Ćj - 18/10
Změny souhlásek při odvozování a ohýbání slov
Souhlásky nebo jejich skupiny se mění nebo střídají na hranicích části slov
Střídají se souhlásky
ruka - ručka, ručička Praha - Pražan - pražský mohu - můžeš
oko - oči drahý přítel - drazí přátelé pomohu - pomoz
noha - (na) noze psycholog - psycholožka ořech - oříšek
moucha - mouše - muší suchý - sušit - sušší ucho - uši
Střídají se souhláskové skupiny
sk - šť pískat - píšťala
ck - čť řecký - řečtí
šk - šť - šč hruška - hruštička
V odvozených slovech může dojít ke změnám hlásek ve slovotvorném základu:
KRÁCENÍ NEBO DLOUŽENÍ SAMOHLÁSEK - hlásat-hlasatel; dar-dárek
STŘÍDÁNÍ SAMOHLÁSEK - dům-domek; dělník-dílo; probíhat-průběh
ZMĚNY SOUHLÁSEK - žák-žáček; Praha-pražský, úspěch-úspěšně
ČJ - 17/10
Světadíly
Evropa
druhý nejmenší světadíl, ale druhý nejhustěji zalidněný světadíl
uprostřed Evropy leží ČR
Asie
největší a nejlidnatější světadíl
žije zde více než polovina obyvatel naší planety
Himaláj - nejvyšší pohoří světa jeho nejvyšší horou je Mount Everest (=největší hora světa)
Arabský poloostrov - největší poloos. světa
Severní a Jižní Amerika
zeměpisně k Severní Americe patří Grónsko (největší ostrov světa) - vlastní ho Dánsko
Jižní Amerika - nejdelší řeka světa Amazonka
Afrika
druhý největší a nejlidnatější světadíl
hospodářsky nejchudší světadíl
písčité oblasti - pouště - největší z nich Sahara
největší horou Afriky Kilimandžáro
Antarktida
velmi nepříznivé přírodní podmínky
jediný světadíl, který není trvale obydlen
Austrálie a Oceánie
nejmenší světadíl, ke kterému jsou přičleněny i ostrovy ležící v Tichém oceánu, např. Nový Zéland
VL 17/10
Změny při odvozování slov
1. Názvy států a měst píšeme s velkým počátečním písmenem - Rakousko, Polsko, Písek, Třeboň
2. Názvy státních příslušníků a obyvatel měst píšeme s velkým počátečním písmenem - Berlíňan, Němec, Polák, Čech
3. POZOR!! Přídavná jména odvozená od názvů států a měst nepíšeme s velkým počátečním písmenem - rakouský, polský, vídeňský
ČJ 16/10/2019
Josef Dobrovský
- jeho díla jsou psána v německém jazyce
- položil základy českého jazyka
Václav Matěj Kramerius
- vydával vlastní Pražské poštovní noviny
- otvírá knihkupectví Česká expedice
Buditelé českého národa
- z prvních vlastenců, , kteří šířili lásku k českému jazyku, vyrůstali národní buditelé (probouzeli, budili náš národ)
- jen vzdělaný národ může lépe pracovat i žít
- představitelem prvních buditelů byl Josef Dobrovský, který napsal Dějiny české řeči a literatury
- o mnoho let mladší Josef Jungman pracoval dlouhou dobu na "Česko-německém slovníku"
- "Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě" - sepsal František Palacký
- bylo založeno Národní muzeum
- velmi oblíbené se staly divadelní hry
- pro ochotnické a divadelní spolky (hráli v nich herci z ochoty, ze záliby) a také pro kočovní divadelní společnosti (kočovali= jezdili od města k městu) psal hry Josef Kajetán Tyl - roku 1834 v jeho hře "Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka" poprvé zazněla píseň "Kde domov můj"
VL-D 14/10
Předložky S a Z
Předložky z (ze) se pojí s 2. pádem - koho, čeho? (miska z porcelánu)
Předložka s (se) se pojí se 7. pádem - kým, čím? (šálek s podšálkem)
ČJ - 11/10/2019
Naše planeta - ZEMĚ
- naše planeta má přibližný tvar koule
- k zobrazení pevnin a oceánů používáme glóbus nebo mapy (u map dochází ke zkreslení)
Povrch Země je pokryt pomyslnou sítí čar poledníků a rovnoběžek. Ty pak vytvářejí tzv. zeměpisnou síť - pomocí které můžeme určit polohu kteréhokoliv místa na zemi.
Poledníky a rovnoběžky
- myšlené čáry
- poledníky směřují od severního pólu k jižnímu a spojují místa, která mají ve stejnou
dobu poledne
- hlavní poledník (nultý) a protilehlý (180 stupňů) naznačují rozdělení planety na západní a východní polokouli (určují západní a východní délku)
- rovnoběžky určují zeměpisnou šířku severní a jižní
- nejsou stejně dlouhé (směrem k pólu se zkracují a na pólu se mění v bod)
- nejdelší rovnoběžka je rovník, která nám naznačuje rozdělení planety na severní a jižní polokouli
Světadíly a oceány
- většina povrchu naší planety je pokryta vodstvem
Světový oceán
- je souvislý vodní obal planety Země, který je složen z oceánů, moří, zálivů a veškeré vodní masy, která je přímo s ním spojená
oceány: Tichý oceán, Atlantský oceán, Indický oceán, Severní ledový oceán, Jižní oceán
Světadíly
- pevnina souvislá není a její části nazýváme světadíly (kontinenty): Amerika (Severní a Jižní Amerika), Evropa, Asie, Afrika, Austrálie a Oceánie a Antarktida
Z - 10/10/2019
Národní obrození
(posl. třetina 18. století - 1848)
--> u zrodu vzkříšení stály reformy Marie Terezie a Josefa II.
Císař Josef II. chtěl mít říši jednotnou, proto rozhodl, že jediným úředním jazykem v rakouské říši bude NĚMČINA. Lidé, kteří měli svou zemi rádi (říkáme jim vlastenci), se svého jazyka nechtěli vzdát. Mluvili mezi sebou česky, psali díla na obranu českého jazyka, hráli v češtině divadelní hry. Vzniklo první české knihkupectví a vydavatelství ČESKÁ EXPEDICE a první české divadlo BOUDA. K šíření vlastenectví přispívali i kočovní loutkáři, nejoblíbenější loutkou byl Kašpárek a nejznámější loutkář byl Matěj Kopecký.
D - 7/10/2019
Předpony z-, s-,
s / se - píšeme ve slovech, která mají význam
směřování dohromady, např: sjednocený, splynout, shromáždit se, scelit
směřování shora dolů, např: sjet, sletět, seskočit, shlížet (do údolí)
směřování z povrchu pryč, např: smýt, setřít, smazat
Pozor: schovat (se), skončit, stěžovat si na něco nebo na někoho (na rozdíl od ztěžovat někomu něco), stvořit, strávit (čas i potravu), skonat, stýskat si, spravit něco (na rozdíl od zpravit někoho o něčem), slevit, spálit, shořet, scedit, splasknout, spáchat, spotřebovat, stmívat se, sdělit
z / ze - píšeme ve slovech, která vyjadřují:
dokončení děje, např. zfilmovat, zničit, zbourat
změnu stavu, např. zesměšnit, zocelit, ztemnět
Pozor: zkoumat (výzkum, průzkumník), zpívat (zpěvačka, zpěvník), způsob (způsobilý, způsobně), zpět (zpětný, nazpět), zkouška (zkoušet), zkontrolovat
ČJ -7/10/2019
Předpony a předložky
Předložka - je samostatné slovo; vyslovujeme je obvykle dohromady se slovy, ke kterým patří;
píšeme je však zvlášť.
Předpona - a kořen tvoří jedno slovo. Předpony píšeme dohromady se slovy.
Můžeme-li mezi od, nad, pod, před, bez a jména, která k nim patří, vložit další slova, jde o předložky, a musíme je tedy napsat odděleně.
Předpony roz-, bez-, vz
píše se vždy -z-
např.: rozcestí, rozstříhat, bezpráví,vzpoura
Předpony nad-, pod-, před, od-
píše se vždy -d-
např.: nadpis, podklad,předsíň, odplout
Dvě stejné souhlásky: -dd-, -zz- vedle sebe se píší ve slovech, jejichž kořen začíná stejnou souhláskou, která je i na konci předpony .
-
např.: oddaně,
bezzubý, rozzlobit,
poddůstojník
Tvoření slov
Nauka o tvoření slov se zabývá způsoby tvoření slov motivovaných, jejich slovotvornou stavbou a slovotvornými vztahy k jiným slovům. Slova tvoříme třemi způsoby: odvozováním, skládáním a zkracováním.
Tvoření slov odvozováním
Odvozování - je tvoření odvozovaného slova z jiného slova (ze slova základového) pomocí slovotvorných prostředků.
Ve slovech odvozených rozlišujeme slovotvorný základ a slovotvorné prostředky.
a) Slovotvorný základ je část slova, kterou slovo odvozené přejalo ze slova základového, slovotvorným základem může být:
- celé slovo základové - např. let --> let ový
- část slova základového - např. želez(o) --> želez ný
Je-li základovým slovem infinitiv, odsouvá se koncové -t (někdy i s příponou -it) např. taha(t) --> tahač; chodi(t) --> chodba
Je-li základovým slovem jméno s pádovou koncovkou, tato koncovka se odsouvá např. ryb(a) --> rybka
b) Slovotvorné prostředky jsou přípony (někdy jen koncovky) a předpony
Odvozené slovo může být pro další slovo slovem základovým, např.: rychl(ý) --> rychlost; rychlost --> rychlostn(í).
Odvozování příponou
Často se mění slovní druh slova odvozeného, např.: okruh --> okružní; pust(ý) --> pustina.
Při odvozování příponou se mohou v kořeni odvozeného slova měnit (střídat):
a) samohlásky, např.: bílý --> běloučký (í->ě); dar --> dárek (a->á)
b) souhlásky, např.: okruh--> okružní (h->ž); vrch-->vršek (ch->š).
Odvozování předponou
Předpona se obvykle připojuje k celému slovu, např.: vnuk --> pravnuk; skočit --> vyskočit; vyskočit --> povyskočit.
Odvozování koncovkou
Z některých pod. jmen jsou koncovkou utvořena příd. jména, např.: páv --> paví; vlk --> vlčí.
Pádové a osobní koncovky nevytvářejí slova nová, ale pouze mění tvar téhož slova, např.: paví, pavího, pavímu, ...; píšu, píšeš, ...
Odvozování předponou a současně příponou (předponou a koncovkou)
Podstatná jm. a přídavná jm. se mohou odvozovat zároveň předponou a příponou (koncovkou), např.: střech(a) --> přístřešek; měst(o) --> předměst(í)
Stavba slova
Provádíme-li rozbor stavby slova, rozlišujeme tyto jeho části:
- KOŘEN - je základová část slova a nositel slovního významu (je to část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova.
- KONCOVKA - část slova, která se mění při ohýbání, určuje číslo a pád u jmen a číslo a osobu u sloves (její pomocí tvoříme různé tvary téhož slova, neměníme však význam slova nebo jeho slovní druh).
- PŘEDPONU (předpony) -část slova, která stojí před kořenem na začátku slova a obměňuje jeho význam (nemění však jeho slovní druh).
- PŘÍPONU (přípony) - část slova, která stojí za kořenem a která obměňuje jeho význam (nemění však jeho slovní druh).
Slovotvorný rozbor (kterým zjišťujeme, jak bylo slovo utvořeno) se liší od rozboru stavby slova.